K čemu je zkušební doba a na co si v novém zaměstnání dát pozor?

Smyslem zkušební doby je, aby se zaměstnavatel a nový zaměstnanec měli možnost poznat a v průběhu “zkušebky” měli možnost rozhodnout, zda chtějí ve spolupráci pokračovat, nebo taky ne. Zkušební doba má ale svá pravidla a zásady, podle kterých se řídí a funguje. Tápete? Nevadí, pojďte si přečíst, jak to funguje. 

Pravidla zkušební doby

Většinou bývá zkušební doba a její délka dle pracovní pozice uvedena v pracovní smlouvě. Není to však zákonná podmínka, a tak dokonce nemusí být “zkušebka” sjednána vůbec. Výjimkou je jmenováni do funkce a zde bývá zkušební doba uvedena v dodatku.

Pokud se obě strany na zkušební době dohodnou, musí být dohoda vždy v písemné formě. Aby bylo ujednání o zkušební době platné, musí být dohoda uzavřena nejpozději v ten den, který byl sjednán jako den nástupu do práce. Pokud jde o jmenování, jedná se o den, který byl uveden jako den jmenování.

Délka zkušební doby je stanovena zákonem, a to tak, že u řadových zaměstnanců může být maximálně tříměsíční, a u vedoucích zaměstnanců (zaměstnanec, který má alespoň jednoho podřízeného zaměstnance) nejdéle šestiměsíční. 

Nesmí však být delší, než je polovina sjednané doby trvání pracovního poměru. Pokud by tedy byl pracovní poměr sjednán pouze na dobu jednoho měsíce, může být zkušební doba maximálně čtrnáctidenní. Vždy však půjde o dobu ucelenou, která plyne od vzniku pracovního poměru.

Prodlužovat zkušební dobu nelze

Zkušební doba nesmí být dodatečně prodlužována, a jestli je od počátku sjednána např. na dobu dvou měsíců, nemůže být dodatečně prodloužena na měsíce tři. Výjimku tvoří celodenní překážky v práci na straně zaměstnance i zaměstnavatele a celodenní dovolená, o které se pak zkušební doba prodlužuje automaticky.

Například zaměstnanec po týdnu práce v novém zaměstnání onemocní a marodí po dobu jednoho týdne. Zkušební doba se pak o pracovní dny dočasné pracovní neschopnosti automaticky prodlužuje, tudíž neskončí v původně sjednaný den, ale nadále pokračuje podle délky předchozí překážky (třeba neschopnosti) v práci.

Zítra už nepřijdu, ale pozor ‼️ Zrušení pracovního poměru je omezeno následujícími podmínkami

• Pracovní poměr musí být zrušen v době, kdy zkušební doba trvá (písemný dokument musí být doručen druhé straně během zkušební doby).
• Zrušení musí být vždy v písemné formě, jinak se k němu vůbec nepřihlíží.
• Omezením na straně zaměstnavatele, který zaměstnanci nesmí zrušení pracovního poměru ve zkušební době doručit během prvních čtrnácti kalendářních dnů trvání jeho dočasné pracovní neschopnosti či karantény. A to proto, aby zaměstnanec nepřišel o náhradu mzdy, kterou je povinen zaměstnavatel zaměstnanci vyplácet. Pokud je zrušení pracovního poměru doručeno zaměstnanci během této doby, pak je neplatné a zaměstnanec musí zaměstnavateli tuto skutečnosti písemně oznámit a trvat na tom, aby ho dále zaměstnával.

Jestliže je však zaměstnanec v pracovní neschopnosti déle než čtrnáct dnů, pak už zaměstnavatel není nijak omezen a může zaměstnanci zrušení ve zkušební době doručit, i když je nemocný.

Jelikož účelem zkušební doby je vyzkoušet si vzájemnou spolupráci mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, tak proto je zrušení pracovního poměru ve zkušební době poměrně jednoduché, a to jak pro zaměstnance, tak pro zaměstnavatele. 

Oba mohou pracovní poměr v této době zrušit z jakéhokoliv důvodu, dokonce i bez uvedení důvodu. Pracovní poměr skončí dnem doručení zrušení druhé straně, pokud v něm není uveden pozdější den.

Přejeme vám, abyste našli takového zaměstnavatele či zaměstnance, abyste “zkušebku” nemuseli vůbec řešit. :)

Chyběla Vám v článku nějaká informace a máte další dotazy? Napište nám!